Prokrastinace nebo flákačství?

Prokrastinace znamená odkládání důležitých úkolů a povinností. Je to skutečně nemoc nebo prostě flákačství?  Odborníci v tom zatím jasno nemají a všemožnými způsoby to zkoušejí vyzkoumat.

Možné příčiny

Málokdy je odpovědí pouze lenost nebo slabá vůle. Všechny příčiny typu „ jsem už prostě takový“ nás omezují v tom se sebou něco udělat. Pojďme se tedy spíš zaměřit na to, proč jsme prostě takoví.

Strach z neúspěchu

Kdo nic nedělá, ten nic nezkazí. A ten, kdo něco zkusí udělat, vždycky riskuje. Čím je úkol náročnější, je tento risk větší. Strach z neúspěchu máme do určité míry všichni, ale někdo víc. Je to ovlivněné výchovou i kulturou, ve které vyrůstáme (jestli máme nárok dělat chyby). Pokud jste tak omráčeni strachem z neúspěchu, že už se několik dní nemůžete do něčeho pustit, může vám pomoc si vizuálně představit tzv. hororový scénář. To znamená situaci, kdy byste neuspěli. Většinou vás překvapí, že prohra není ani v živé představě tak hrozná. Většinou to je něco jako „Tak se uvidíme v září u opravných zkoušek, kolegyně.“ Nebo „No, nepodařilo se mi zhubnout pět kilo, ale tak… tohle jsem prostě já.“ Uznávám, nic příjemného, ale zas nic, co by se nedalo přežít. Je také dobré si uvědomit, že všichni úspěšní lidé na cestě selhávali. Od ostatních se však liší tím, že dokázali chybu přijmout, poučili se z ní a nezařadili sami sebe do škatule zoufalých neumětelů.

Nevím, jak začít

Toto je typické pro studenty při psaní rozsáhlejších prací. Nejhorší je se rozhodnout pro způsob, kterým chci postupovat. Může se vám to ale stát i nad úklidem bytu, který vypadá jako po výbuchu a vaší pozornost zaměstnává příliš mnoho kupiček bordelu, semenišť prachu a poházených věcí. Tady pomáhá si udělat jednoduchý plán (úplně stačí v hlavě) a pak se do něj nekompromisně pustit. U složitějších úkolů se můžete také nechat poučit ostatními nebo následovat něčí vzor („Čím začal podobný projekt váš kolega? nebo „Čím začínala velký úklid moje maminka?“ ) Neanalyzujte ale zlou situaci příliš dlouho. Když nevíte jak začít, prostě začněte, ono už vás to někam dovede. Nemá cenu se soustředit na příliš mnoho okolností najednou.

Únava

Únava a vyčerpání jsou častým důvodem toho, že se nám do něčeho nechce. To je začarovaný kruh. Úplně nejúnavnější totiž je hodinu a půl přepínat z jednoho programu na druhý a říkat si „jsi fakt líné prase, máš přece jít uklízet.“ Naplánujte si čas na odpočinek. Tím nemyslím jednu dovolenou za rok. Odpočívejte každý den. Bude to vidět na produktivitě vaší práce. Stanovujte si úkoly, které jsou přiměřené a dělejte si přestávky.

Konec v nedohlednu

Samozřejmě, že se mi nebude chtít učit se každý den deset rumunských slovíček, když do Rumunska jedu až za rok. Moje motivace se ale zvedne, když si řeknu, že mě v pátek přijde kamarádka vyzkoušet a když to budu umět, koupím si novou sukni. Pokud je váš cíl příliš vzdálený a zatím trochu neurčitý, stanovte si milníky na cestě. Klidně můžou být i trochu umělé jako ve zmiňovaném příkladu.

Cíle přebrané zvnějšku

Musíte vědět, kam směřujete a váš cíl musí být skutečně váš. Spoustu lidí se např. učí anglicky z důvodu, který popíšou „to by měl dnes člověk umět.“ Pokud se ale nechystáte do ciziny, netoužíte číst angloamerickou literaturu v originále a nepotřebujete angličtinu v práci nebo nehledáte novou práci, kde by mohla být potřeba, pravděpodobně to děláte dost zbytečně a někde v nitru to tušíte. Budete tedy postupovat jen velmi pomalu. Nevymýšlejte si úkoly, které „se prostě mají.“ Nejčastější novoroční předsevzetí jsou zhubnout, přestat kouřit a začít se učit cizí jazyk. Je to zdravé a chvályhodné, ale většinou to nejsou právě ty věci, které by vás někam nejvíc posunuly nebo nějak souvisely se smyslem vašeho života. A právě proto se vám většinou nepovedou. Zapomeňte na to, co si myslí vaši sousedi nebo známí. A hlavně se vykašlete na reklamy a veřejné sdělovací prostředky. Vymyslete si takový životní styl s takovými cíli, které jsou vám ze srdce blízké. Budete překvapení, jak vaše slabá vůle nabere na síle.

Antiflákačské patero

1) Odměňování

V každém je malé dítě, které chce bonbon za splněné povinnosti. Tak mu ho dejte!

2) Život je velmi krátký

Je to smutné, ale mějte to stále na zřeteli. Může vám to pomoci neplýtvat časem.

3) Postupné malé cíle

Máte-li před sebou velký úkol, rozdělte ho na maličké částečky. To, co trvá víc než 60 minut, je příliš dlouhé. Rozdělte to a jednotlivé části si pojmenujte, ať si u nich můžete udělat pomyslnou fajfku „splněno“. V každém je malé dítě, které si chce udělat fajfku.

4) Plánování

Dávejte sami sobě jasné termíny pro splnění úkolů a napište je někam. A berte je vážně. Slíbili jste to přeci sami sobě, takže někomu, na kom vám velmi záleží.

5) Odpouštějte si

Máte právo dělat chyby i být někdy líní. Musíte se ale pak vzchopit. Někdy to trvá hodinu, někdy pár měsíců. Dovolte si ten čas.

Zuzana Zavadilová

Uložit odkaz do záložek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. více informací

Co jsou soubory cookies? Soubory Cookies jsou malé datové soubory, které se ukládají do speciální schránky prohlížeče na počítači uživatele. Jsou nezbytné pro některé funkce webových stránek, jako je například přihlašování a často se využívají také pro sledování chování uživatelů na webu. Informace uložená v cookie může mít vztah k chování návštěvníka webu při procházení internetové stránky, nebo obsahovat jedinečné identifikační číslo, takže si jej webová stránka bude moci „pamatovat“ při jeho příští návštěvě. Využívání cookies lze zakázat ve většině internetových prohlížečů.

Close