Autentické mateřství

Jeden z bodů šnečího desatera zní “Žijte jednodušše.” Další “žijte v souladu s přírodou.” Právě v oblasti mateřství by se nám to mělo velmi dobře dařit. Všechno je tak nějak biologické, hormonální a přirozené. Mělo by to jít samo. Jenže ono to současným matkám samo nejde. Z mateřství se stala velmi rozporuplná oblast. Existuje jen málo témat, která přinášejí tak velké otazníky. Možná naivně si představuji, že dřív bylo všechno snadnější. Dívenka prostě porodila dítě ve velmi nízkém věku a přirozeně dělala to, co si pamatovala od své matky, nebo co jí poradila. Dnes jsme mnohem svobodnější, můžeme si jít vlastní cestou v mnoha oblastech včetně této. Díky za to. Větší svoboda ale vždycky nese také větší zodpovědnost.

Co je to autentické mateřství?

Autentické mateřství není žádný koncept. Nedá se charakterizovat. Být autentická znamená být sáma sebou. Autentická matka je tedy taková, která se ještě nenechala úplně zešílet všemi protichůdnými radami a typy ohledně všeho co, se týká mateřství. Chová se přirozeně a dělá věci podle svého instinktu a rozumu.
Dnes si čerstvá matka musí odpovědět na tisíc otázek. Začíná to už tím, kdy budu mít děti? Moje první dcera je plánovaná a narodila se, když mi bylo 25 let. Nikdy už nespočítám a ráda bych zapomněla všechny ty překvapené pohledy a otázky typu “Ty už se na to vážně cítíš? To ti nevadí, že sis nic neužila? To jste jako fakt chtěli?”, kterým jsem musela čelit. Mám hodně kamarádek, kterým ještě není ani třicet a musí snášet něco podobného, jen tak nějak naruby. “A kdy už? Přemýšlíš o tom? Máš alespoň chlapa? A to je jako pro tebe tak důležitá práce? Co tam jako dokážeš?” Jestli je ale 25 málo a 30 už skoro moc, vychází mi z toho, že současná společnost odsuzuje ženu, pokud poprvé neporodí někde mezi 26 a 29. Není to trochu (z obou stran) omezené, když příroda nám na to dává asi dvacet let?

Budu biomatka?

Přirozenost je trendy. Rozhodně v oblasti mateřství. Někdy chceme být tak dokonale přirozené, že zapomínáme na vlastní pohodlí, v krajních případech i bezpečí. Odsuzujeme samy sebe, pokud nepoužíváme dostatek alternativních metod. Ale opravdu je vždy tato “přirozenost” přirozená? Určitě není přirozené si přidělávat práci. Přirozené mi spíš připadá dělat věci jednoduše. Přirozená je také skutečnost, že je bezpečnost a zachování života dítěte vždy na prvním místě a to i za cenu toho, že nám k tomu dopomůže nepřirozená moderní medicína.
Osobně znám maminku, která má výčitky svědomí z toho, že její dítě se narodilo císařským řezem. V přirozených podmínkách by pravděpodobně zemřela ona, dítě nebo oba. Hodně dalších se těžko vyrovnává s tím, že musely dítě přestat brzy kojit. (Ano, kojení opravdu patří k těm nejpřírodnějším, nejlevnějším a nejjednodušším praktikám, ale je přece skvělé, že existují výrobky, díky kterým přežijí i děti, které jejich matky kojit nemůžou/neumí/nechtějí.)
Sama jsem vždycky věřila tomu, že je pro miminka dobré hodně je nosit. Když jsem zjistila, že jsem slabá na to, abych dokázala svou prvorozenou dceru nosit celý den v šátku a moc nešikovná a netrpělivá na to, abych se do toho denodenně motala (nešlo to ani po té, co jsem třikrát shlédla desetiminutové instruktážní video s velmi obratnou maminkou v dlouhé batikované sukni a velmi spokojeným miminkem) a přitom se věnovat běžným aktivitám, cítila jsem se jako provinilec.
O biotrendu by se dalo psát dlouhé hodiny. Základem je vyřešit alespoň následující otázky:
Budu používat plínky? A pozor také: Jaké plínky?
Existují totiž matky, které nepoužívají žádné plínky. Další plínky používají, ale pouze látkové. Ty se dají strkat do několika různých typů kalhotek. Nakonec tu máme matky, které kupují jednorázové plínky. Tak se v tom vyznejte. Bude to vyžadovat jen přečtení několika knih a webovek o plínách. Nebo si prostě kupte jednorázovky. 😉

Budu rodit přirozeně?

Ano budete. Na porodu je totiž nejpřirozenější, že si ho nemůžete naplánovat ani se na něj připravit. Porod dítěte není maraton ani jiná výkonnostní medicína. Ať už máte či nemáte pečlivě sepsaný porodní plán, k ruce dulu nebo jen manžela, připravené aromaolejíčky nebo relaxační hudbu, naučený způsob dechu… proč ne… nakonec se budete potřebovat všemu, co se s vámi bude při příchodu vašeho dítěte dít, odevzdat. A tomu říkám přirozenost. A možná je právě pro Vás přirozené použít při porodu analgetika, nebo jít na císařský řez, protože věříte lékaři nebo svému pocitu, že jiný způsob porodu by byl pro vás nebo dítě nebezpečný a traumatizující.

Porodím dítě doma?

Nezkusila jsem a nezkusím, tak nehodnotím. Každopádně je to další rozhodnutí zatížené velkou zodpovědností.

Bude moje dítě jíst biostravu?

Dokud se dítě kojí, je o starost méně. Po půl roce to ale začne. Nabídka hotových příkrmů je neuvěřitelně široká a z biopotravin pro děti se stal velmi výnosný byznys. A stejně mi nejde do hlavy, jak to můžou “bio způsobem” na tak dlouho zakonzervovat do skleničky. Skutečně bio by bylo pěstovat doma mrkev. Ani by to mladou rodinu nezruinovalo. Ale zas komu se za oknem činžáku chce…

Uvidí někdy čokoládu?

Ano, uvidí. Já ji dávat nechtěla. Ale bylo to moc těžké. Nejpravděpodobnější bylo, že ji zahlédne u mě, jak se s ní kvapně tajně cpu, když si myslím, že se nedívá. Ale nakonec to obstaraly babičky. “Přece jí to neodepřeš.” (přímo před dítětem, které už má upatlané ruce i pusu a dívá se pohledem “přece mi to neodepřeš, maminko.”) No, tak jsem jí to neodepřela. Mimochodem to patlání je zdaleka horší než všechny výživové dopady. Dát dítěti kus čokolády znamená nechat odborně vyčistit celý byt. U nás babičky navíc schválně dávají velký kus najednou, abych tolik neprudila… no prostě, blahopřeji vám a závidím, pokud dokážete nedávat čokoládu.

Názory starší generace

Moderní vlny názorů jsou ještě celkem neškodné, jde v podstatě o to, jestli budete mít víc nebo míň práce. Ale je velmi těžké se autenticky vymezit ve střetu se starší generací. Oni už totiž děti vychovali, že jo…

“Dítě má být v sedm v posteli.”

Jo a máma pak s patřičně sebelítostným udřeným výrazem v pět ráno na nohou.Díky, nechci.

“To dáš mimino chlapovi na ruku? To se nebojíš?”

Nebojím. A i kdyby jo…i on si to mimino tak nějak vyrobil…

“Když se vyčurá, dej jí lentilku.” “Když se počurá dej jí na zadek.”

Tak to jsem si mohla pořídit psa.

“Dítě má poslouchat na slovo.”

Vážně jsem si měla pořídit psa?
atd. atd.
Některé názory jsou tak nesmyslné, že není těžké je ignorovat. Na jiných ale určitě něco je a pak už je to složitější:

“Děti by měly mít pravidelný režim.” vs. “Dítě by se nemělo nutit spát, když není unavené?”

“Holčičky by se měly vychovávat jinak než chlapečkové?” vs. “Obě pohlaví by se měli vychovávat stejně?”

“Dítě by mělo být co nejvíc s vrstevníky.” vs. “Dítě by mělo být co nejvíc s rodiči.”

Těžko říct, kde je pravda. Vlastně to neví vůbec nikdo. Důležité je uvědomit si, že ať už si z toho vyberete cokoliv, nejste špatní rodiče. Každé dítě potřebuje něco jiného a také každý rodič je jiný. Je potřeba konečně přestat hledat návody. Bez ohledu na to, co si kde přečtete, není tak důležité, jaké plíny, stravu, výchovné metody a lékařskou péči svému dítěti poskytujete nebo neposkytujete. To, co si v dospělosti nejčastěji bude pamatovat je, jaká jste skutečně byla. Pokud mi nevěříte, vzpomeňte si na svou maminku.
Klíčem k tomu, aby vše přirozeně fungovalo, je zpomalení. Než se nadchnete pro nějakou informaci, nový trend v péči o miminko nebo moderní výchovnou metodu, chviličku se zastavte. Vypněte mozek a vnímejte, co tomu říká vaše tělo (“jak mi je, když nechávám miminko “vyřvat”, jak mi je, když reaguji na jeho potřeby vždy okamžitě, jak mi je, když reaguji na jeho potřeby hned ve chvíli, kdy dokončím právě rozdělanou práci…”). Najednou se budete rozhodovat velmi snadno.

Zuzana Zavadilová

Uložit odkaz do záložek.

3 komentáře u „Autentické mateřství

  • Moc se mi líbí vaše názory, mám 9 měsíční holčičku a musím jen souhlasit. Rodila jsem akutním císařem a jsem šťastná, že jsme obě zdravé a že se rodí v porodnicich. Jinak využívám veškeré vymoženosti dnešního mateřství ( jednorázové plenky, prikrmy ve sklenicce, atd) a usetreny čas věnuji dobré knize.

  • Skvělý článek! Mateřství jsem si začala užívat právě ve chvíli, kdy jsem si to vše začala dělat podle sebe. A jak píšete, není to pes 🙂 Fičely u nás jednorázové pleny, příkrmy z dm-ka a ne vždy děti poslouchají, často se snažím poslouchat i já je 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. více informací

Co jsou soubory cookies? Soubory Cookies jsou malé datové soubory, které se ukládají do speciální schránky prohlížeče na počítači uživatele. Jsou nezbytné pro některé funkce webových stránek, jako je například přihlašování a často se využívají také pro sledování chování uživatelů na webu. Informace uložená v cookie může mít vztah k chování návštěvníka webu při procházení internetové stránky, nebo obsahovat jedinečné identifikační číslo, takže si jej webová stránka bude moci „pamatovat“ při jeho příští návštěvě. Využívání cookies lze zakázat ve většině internetových prohlížečů.

Close