„Jsme tím, co opakovaně děláme.“ Aristoteles
Rituály jsou pravidelně se opakující činnosti a situace. Jejich výhodou je především to, že se po čase stávají zautomatizovanými a tím pádem stojí jen málo energie s velkým přínosem. Tím, že už při jejich provádění nemusíme příliš přemýšlet, vypíná se mozek. Ne tedy samozřejmě doslova. Uchovávání zvyků souvisí v mozku s bazálními ganglii, kde se automatické chování ukládá. Taková bazální ganglia mají i nižší živočichové. Na nich závisí zvnitřnění celé procedury neboli síla zvyku. Když podstupujeme rituál (zvnitřněný zvyk), bazální ganglia pracují a vyšší centra mozku si mohou dovolit být pasivnější (Duhigg, 2013). To je velmi zjednodušený popis toho, jak se chová náš mozek, zatímco děláme něco, co máme zautomatizované. Mozek odpočívá a to nám dává prostor více se tělesně vnímat tělo. A to je přesně to, co šnek potřebuje. Při provádění rituálů se můžete plně vnímat, navíc přitom šetříte čas i energii.